Motto: Tepelná izolace v zimě hřeje, v létě chladí.

Minulost vs. současné trendy

V minulosti byl význam tepelné izolace budov a rozvodů tepla opomíjen. Snad proto na počátku 21. století zaznamenáváme výrazný nárůst prodeje klimatizace (chlazení je 3x energeticky náročnější oproti vytápění) a poptávky po zateplovacích pracech během celého roku. V zimním období pak můžeme pozorovat, jak je který objekt izolován - na dobře izolovaných střechách se drží sníh, na konstrukcích (vytápěných objektů) s nedostatečnou izolací sníh roztává podobně například,jako na komunikacích nad rozvody dálkového tepla.

Tepelná izolace jako nástroj k nápravě

Pokud se snažíme o snížení produkce skleníkových plynů, rozšíření OZE¹, zvýšení životní úrovně atd.,je to právě teplená izolace, která může pomoci při nápravě hříchů minulosti.

¹ OZE - obnovitelné zdroje energie.

Pro kvalitu života a pohodu člověka je důležité nejenom vnější životní prostředí, ale i prostředí vnitřní (obytné a pracovní), ve kterém trávíme většinu času (většina obyvatel vyspělého světa stráví v budovách až 80 % svého života).

Stav životního prostředí má dopad na kvalitu života nejen z hlediska humanistického, ale i ekonomického (ovlivňuje např. kvalitu odpočinku nebo výkonnost pracovníků, tzn. produktivitu, kvalitu a bezpečnost práce, nemocnost, osobní spokojenost s vykonávanou prací či fl uktuaci pracovníků).

Kvalita vnitřního prostředí může být velkou měrou ovlivněna vnějším prostředím. Pokud bude vnější prostředí např. prašné, hlučné nebo např. s výhledem do průmyslové zóny, bude ovlivňovat naše požadavky na zařízení a uspořádání interiéru.

Ve všech zemích Evropské unie je veřejná správa významným spotřebitelem, v České republice například utrácejí veřejné instituce 17-19 % HDP. To činí z veřejné správy jednoho z nejvýznamnějších hráčů v oblasti hospodaření s energií a přírodními zdroji. Její šetrné spotřebitelské chování a nákup ekologicky šetrných výrobků a služeb tak může výrazně přispět k udržitelnému rozvoji.

Opora v legislativě

Koncept „zeleného úřadování“ (tzv. Green Public Procurement) je relativně mladý. V roce 2008 vydala Evropská komise Sdělení COM(2008)400 fi nal, ve kterém defi nuje hlavní principy GPP a současně připravila sadu nástrojů pro konkrétní uplatnění zeleného úřadování (toolkit). Vše je dostupné na adrese: http://ec.europa.eu/environment/gpp. V ČR jsou prozatím k dispozici zejména následující nástroje:

• usnesení vlády č. 720/2000 Sb., které doporučuje státní správě upřednostňování ekologicky šetrnějších výrobků,
• zákon č. 137/2006 Sb. o veřejných zakázkách, který umožňuje při výběrových řízeních zohlednit šetrnost výrobku nebo služby k životnímu prostředí.

 Hlavními pozitivními přínosy veřejné zeleně jsou:

• optimalizace využití solárních zisků,
• zvýšení vlhkosti vzduchu a snížení prašnosti,
• snížení hladiny hluku,
• psychologické vlastnosti městské zeleně.

Optimalizace využití solárních zisků

Proč je ve městech tepleji, než-li je tomu ve volné přírodě? Důvodem je vliv absorpce slunečního záření - budovy,dlažby a asfaltové a betonové povrchy se během dne zahřívají rychleji a pohltí mnohem více tepelné sluneční energie než rostliny. Dalším zdrojem tepla v městských lokalitách jsou domácnosti, průmysl a doprava.

Četná měření prokázala¹, že v ročním průměru je teplota ve městech o 1,1 - 1,5 °C vyšší než ve volné krajině. Ve velkých městech se průměrná teplota zvyšuje ještě více, o 2 - 4 °C. Sezónně pak tyto rozdíly činí i 10 °C.

¹ Kavka, B., Šindelářová, J.: Funkce zeleně v životním prostředí, SZN v Praze 1978.